O modřanské vinici
Počátky vinaření v Modřanech
První zmínky o modřanských vinicích pocházejí z roku 1178, kdy je Soběslav II. daroval Vyšehradské kapitule. V dochovaných starých městských knihách a archivech se píše o úrodě či neúrodě vinných hroznů, o cenách vína i o pohromách, které vinařům rozhodně radost neudělaly - mrazech, povodních, krupobití. Z katastrofální neúrody vína v roce 1481 lidé "obviňovali" velkou kometu, která se toho roku objevila na obloze. Obrovská úroda vína v roce 1499 přinesla vinařům kromě radosti i problém - vína bylo vylisováno tolik, že ho neměli kam lít.
Nedostatek beček na víno se objevil v životě modřanských vinařů ještě jednou, a to v roce 1551. Krupobití, které se přehnalo nad Prahou v roce 1515 způsobilo na vinicích velkou škodu. Doslova tragickým rokem byl pro pražské vinaře rok 1576, kdy přišel poslední dubnový den mráz, který spálil všechny vinice v okolí Prahy.
Za zmínku stojí i rok 1613, kdy si přemnožení chrousti, k malé radosti místních vinařů, pochutnávali na keřích vinné révy.
Přerušení pěstování vína
Mapa z roku 1848 ukazuje, že vinice ležela ve středu rozsáhlých viničních ploch na svazích podél Vltavy, ohraničených na jedné straně starými Modřany a z druhé obcí Hodkovičky. V roce 1915 byla uzavřena pachtovní smlouva mezi Jeho Eminencí kardinálem Lvem knížetem ze Skrbenských, arcibiskupem pražským, a firmou Šulc-Víno-Praha na dobu tří let. Rozloha vinice tehdy představovala asi 2 ha a rostlo na ní 18 827 vinných keřů. Ze známých druhů to byly třeba Burgundské modré, Ryzlink bílý a Tramín. K vinici patřil také viniční dům, hospodářská budova s lisovnou vína, řezárnou a kravínem, domek pro hlídače a studna. Zub času zapracoval i na rozlehlé úrodné viniční půdě a i její poslední zbytky, jak je známe dnes, byly dlouho ve špatném stavu. Ještě před II.světovou válku se víno pěstovalo. V roce 1921 koupil vinici soukromník s podmínkou, že ji zachová, ale v roce 1929 velké mrazy vinici zničily.Následovalo bezmála asi sedmdesát let, kdy vinice nebyla obdělávaná, byly na ní vysázeny pouze ovocné stromy, které bez další péče postupně zarostly náletovými dřevinami.
Obnovení vinice v Modřanech
V roce 1987 byl pozemek převeden do bezplatného užívání Českému svazu zahrádkářů ZO Vinice. Ti převzali pozemek s několika broskvoněmi a meruňkami a pralesem divoce rostoucích stromů a proplétajících se keřů ostružin a šípků. Trvalo nějakou dobu, než se podařilo uvést vinici do současného stavu. Historicky cenný pozemek terasové vinice - jedná se o areál s památkově chráněným viničním domem - vyčistili od náletových a nemocných dřevin a zrekultivovali pro pěstování vína, stromků i zeleniny. První úroda byla sklizena v roce 1989. Na vinici je asi 55 parcel - bez plotů a staveb s ohledem pro zachování historického rázu a celkového vzhledu; na každé z nich je možné vysadit okolo 200-300 keřů vinné révy při unifikovaném vedení. Především na výše položených parcelách najdete pouze víno, na těch níže položených i stromy a zeleninu.V roce 1998 získala ZO Vinice právní subjektivitu, čímž byly potvrzeny její pravomoce. O tom, že zašlá sláva nabývá nový lesk, svědčí mimo jiné i zařazení do seznamu vinařských obcí a viničních tratí podle vyhlášky Ministerstva zemědělství ze dne 21.8.2000 a znění zákona o vinohradnictví.
„Nová krev“ přišla mezi vinaře v roce 2000, další skupina mladých vinařských nadšenců pak v roce 2003, kdy byla dokončena rekultivace černé skládky a založeny tři nové vinařské parcely v horní části vinice; tyto parcely byly osazeny v r. 2004. Hlavními pěstovanými odrůdami jsou v bílých vínech Rýnský ryzlink, MOPR (moravský muškát), Müller–Thurgau, Tramín červený, Kerner, Rulandské bílé, v modrých odrůdách Modrý Portugal, Svatovavřinecké, Zweigelt a nově osazené Rulandské modré. Převažuje rýnsko-hesenské vedení na dva tažně se střední výškou kmene.
